STANDARD KPP

PŘELOŽILA PRO ČMKU MONIKA PLESKOTOVÁ

A HANA CHUDOMELOVÁ

FCI-Standard č. 328

KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES
(Kavkazskaïa Ovtcharka)

TRANSLATION: Anna Samsonova. Revised by Renée Sporre-Willes / Original version: (EN).

   



ZEMĚ PŮVODU: SSSR.

POD ZÁŠTITOU: Ruska.

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 13.10.2010.

VYUŽITÍ: Hlídací pes.

ZAŘAZENÍ DLE FCI:    Skupina    2    Pinčové a knírači
        Typ – Molosoidní
        plemena,
            svýcarští salašničtí psi
    Sekce    2.2    molossoidní plemena
            horského typu
    Bez zkoušky výkonu.
    

STRUČNÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Předpokládá se, že kavkazský pastevecký pes (KPP) pochází ze starověkých psů z Kavkazu.
Rozšíření tohoto plemene zahrnuje oblasti od kavkazských hor po travnaté stepi jižního Ruska.
Na formování plemene neměl vliv pouze přirozený výběr, ale také tradice národů osidlujících oblast Kavkazu. V minulosti byli KPP používány k ochraně stád a bydlišť před předátory a jinými útočníky. První zmínka o velkých molossoidních psech používaných v armádě arménského cara Tigrana II se datuje od 1. století př. n. l..
Chovatelská práce s plemenem začala na konci 20-tých let 20.století v SSSR. V procesu selekce se vždy kladl důraz na nezbytnost takových vlastností, jako fyzická síla, sebevědomí, nebojácnost, velice rozvinutý sluch, dobrý zrak a hustá, nepromokavá srst.
Všechny tyto vlastnosti, stejně tak jako jejich vytrvalost, dovolují lidem používat KPP ve všech klimatických pomdínkách včetně těch nejdrsnějších.


CELKOVÝ VZHLED:
Kavkazský pastevecký pes je harmonicky stavěný, veliký, silný pes s masivní kostrou a mohutným svalstvem, nepatrně obdélníkového formátu.
Pohlavní výraz je dobře vyjádřený. Samci v porovnání se samicemi jsou osvalenější,  s dobře vyvinutým kohoutkem a větší hlavou. Jsou také celkově masivnější,  a mají kratší tělo než feny.
Samci s typem delší srsti mají výrazně zřetelnou hřívu.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Délka těla přesahuje výšku v kohoutku o 3-8 %. Délka předních končetin činí v průměru 50-52 % výšky v kohoutku. Délka lebky je s délkou čenichu v poměru 3:2.

POVAHA A TEMPERAMENT:
Chování je vyrovnané, aktivní, sebevědomé, nebojácné a nezávislé. Kavkazský pastevecký pes je oddaný svému pánovi, má vynikající vlohy pro hlídání a vrozenou nedůvěru k cizím lidem.

HLAVA

MOZKOVNA: Hlava je velká, masivní, široké lící kosti. Při pohledu shora hlava připomíná tupý klín se širokou základnou.
Lebka: Masivní a široká, téměr ploché čelo rozdělené mělkou čelní brázdou. Nadočnicové oblouky jsou vyvinuty, ale ne vystupující. Týlní hrbol nevystupuje.
Stop:  Vyjádřený, ale ne příliš silně.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:  
Nosní houba: Černá, veliká, s přiměřeně otevřenými nozdry, nevystupující mimo obrys tlamy. U strakatých nebo skvrnitých psů je žádoucí černá nosní houba, ale není povinná (ale geneticky modrý nebo játrově hnědý čenich není povolen).
Tlama: Široká a hluboká, postupně se zužující k čenichu, se silnými čelistmi a bradou, široký kořen a hřbet nosu,  dobře vyplněna pod očima. Horní linie tlamy a lebky jsou paralelní.
Pysky: Silné, pevné, s dobrým pigmentem.
Čelist / Zuby:  Zuby by měly být zdravé, bílé, silné; řezáky jsou těsně vedle sebe v jedné linii. Úplný nůžkový nebo klešťový skus (tj. 42 zubů).
Poškození (zlomené nebo vyražené) řezáků či špičáků, které nemá vliv na ocenění skusu, nevadí; absence jednoho nebo dvou zubů PM1 nemá vliv na ocenění.
Líce: Dobře vyvinutý jařmový oblouk, zdůrazněný výraznými žvýkacími svaly.
Oči: Přiměřeně velké, oválné, ne přiliš hluboko zasazené, široké a šikmo posazené. Barva je různých odstínů od tmavě hnědé po lískově oříškovou. Oční víčka jsou černá, suchá a těsně přiléhající. Celkový výraz je vážný, pozorný a zvídavý.
Uši: Přiměřeně velké, silné, trojúhelníkového tvaru přirozeně visící,  vysoko a široce posazené. Vnitřní část ucha přiléhá k lícím. Uši jsou tradičně kupírované v zemi původu. Přirozené uši mají stejnou hodnotu.

KRK: Střední délky, silný, nízko nasazený, oválný v průřezu. Límec je výrazný zejména u samců.

TRUP:
Velmi dobře vyvinutý ve všech rozměrech, široký, dobře osvalený a dobře vyvážený.
Kohoutek: Dobře výrazný, přiměřeně dlouhý. Výška v kohoutku mírně převyšuje výšku v kříži.
Hřbet:  Rovný, široký, pevný.
Bedra:  Krátká, široká, mírně klenutá.
Záď: Přiměřeně dlouhá, široká, oválná, mírně se svažující ke kořenu ocasu.

Hrudník: Dlouhý, široký, dobře klenutý, obecně hluboký stejně tak jako v jeho přední části, v průřezu je široce oválného tvaru. Žebra jsou pružná, falešná žebra jsou dlouhá. Předhrudí je výrazné.
Spodní linie a břicho: Břicho je mírně vtažené směřem dozadu.

OCAS: Vysoko nasazený, ve tvaru srpu nebo stočený. V klidu visící dolů dosahující k hleznům, když je pes ostražitý, může být ocas nesen nad linií hřbetu.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Dobře osvalené. Při pohledu zpředu jsou přední končenitny rovné, rovnoběžné, jež jsou nasazeny dosti široko od sebe.
Ramena: Silně osvalená. Přiměřeně dlouhá, široká, svažující se do úhlu s nadloktím přibližně 100°. Lopatka pevně přiléhá proti hrudníku.
Nadloktí: Silné a svalnaté, těsně přiléhající.
Lokty: Umístěny striktně vzadu v souběžné ose, nejsou vytočené dovnitř ani ven..
Předloktí: Rovné, masivní, přiměřeně dlouhé, dobře osvalené; zaoblené v průřezu.
Nadprstí: Krátké, masivní, z pohledu ze předu a se strany téměř rovné.
Tlapy: Veliké, okrouhlé, prsty dobře klenuté, těsně rostlé.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Z pohledu zezadu rovné, rovnoběžné a přiměřeně široké. Kolena a hlezna z pohledu ze strany jsou dostatečně dobře zaúhlené. Pánevní končetiny by se neměly opírat příliš vzadu, ale pod zádí.
Stehno: Široké, dobře osvalené, přiměřené dlouhé.
Koleno: Dostatečně dobře zaúhlené.
Bérec: Široký, dobře osvalený, přiměřené dlouhý.
Hlezno: Široké a štíhlé, dostatečně dobře zaúhlené, pevné, nevybočuje dovnitř ani ven.
Nadprstí: Není dlouhé, masivní, z pohledu zepředu a ze strany téměř rovné.
Tlapy: Veliké, okrouhlé, prsty dobře klenuté, těsně rostlé.

CHŮZE / POHYB: Volný, pružný, pohyb beze spěchu s dobrou hnací silou v pánevních končetinách. Dobrá stabilita ve všech kloubech a s dobrou koordinací. Typickým pohybem je klus. Kohoutek je ve stejné úrovni jako záď a linie hřbetu je při pohybu poměrně stabilní.

KŮŽE: Silná, dostatečně pružná, bez záhybů a vrásek.

OSRSTĚNÍ:
Srst: Rovná, hrubá, odstávající srst s dobře vyvinutou podsadou. Délka vrchní srsti stejně tak jako podsady by neměla být kratší jak 5 cm. Na hlavě a předních končetinách je srst kratší a hustší. Ocas je zcela pokryt hustou srstí a vypadá silně a huňatě. Delší vrchní srst utváří “kartáče” na uších, “hřívu” okolo krku a “kalhoty” na zadních stranách stehen

Barva: Jakékoli jednobarevné zbarvení, strakatá nebo tečkovaná forma. Kromě celočerné, černé skvrnité nebo černé v jakékoli kombinaci nebo modré či játrově hnědé.

VÝŠKA A VÁHA:
Výška v kohoutku:    Psi: Žádoucí výška je 72-75;
    Minimálně  68 cm;
    Feny:  Žádoucí výška je 67-70 cm;
    Minimálně 64 cm.
Větší vzrůst při harmonické stavbě těla není nedostatkem.

Váha:     Psi:    Minimálně: 50 kg;
    Feny:    Minimálně: 45 kg.




VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a blaho psa.

ZÁVAŽNÉ VADY:
•    Příliš lehká nebo příliš těžká stavba těla.
•    Nedostatek sebevědomí.
•    Odchylky od pohlavního výrazu.
•    Hlava malá v poměru k tělu, jemná, úzká, dlouha, lymfatická, hranatá nebo kulatá hlava.
•    Silně vyjádřený stop.
•    Čenich: dolu směřující; nahoru směřující či špičatý.
•    Zuby příliš malé, široce umístěné, řezáky nejsou posazeny v jedné rovině, jakákoli odchylka od zubního standardu (kromě absece PM1).
•    Nedostatečně výrazné lícní kosti.
•    Oči velké, vypouklé, velmi světlé, viditelná spojivka, svěšená oční víčka.
•    Uši velké, úzké, posazené příliš nízko.
•    Vyklenutý nebo prověšený hřbet; dlouhá, spáditá nebo klenutá bedra, zadek výše než kohoutek.
•    Kvadratické tělo, příliš zavalité, příliš dlouhé, úzké v předu i vzadu, příliš dlouhé nohy, hrudník velmi krátký, plochý či mělký; krátká či strmá záď.
•    Vrozená krátkoocasost, bezocasost
•    Slabé kosti, svaly a vazy v kloubech.
•    Nesprávné úhlení.
•    Zkřivené předloktí
•    Nevyvážený pohyb.
•    Nedostatek hnací síly v pánevních končetinách.
•    Srst, která je velmi jemná, kudrnatá; velmi krátká vrchní vrstva nebo chybí podsada.

VYLUČUJÍCÍ VADY:
•    Agresivní nebo příliš bázliví jedinci.
•    Psi vykazující zjevné fyzické nebo povahové odchylky musí být vyloučeni.
•    Jakákoli odchylka od požadovaného skusu.
•    Neúplný zubní standard (chybějící jakýkoli zub kromě třetích stoliček (M3) nebo prvních premolárů (PM1)).
•    Entropium.
•    Skvrnité oči, tmavě modré, oči se zeleným nádechem, nebo oči rozdílné barvy.
•    Kupírovaný ocas.
•    Neustálé přešlapování na místě nebo nemožnost ocenit pohyb.
•    Černá barva v jakékoli podobě, celočerná, kombinovaná, strakatá, tečkovaná nebo černé sedlo (kromě masky).
•    Genetická modrá barva v jakékoli podobě nebo odstínu.
•    Modrošedě pigmentovaný čenich, pysky a okraje očních víček.
•    Genetická hnědá barva v jakékoli podobě nebo odstínu.
•    Geneticky modrý čenich, pysky a okraje očních víček.
•    Černá barva s pálením, modrá nebo hnědá.
•    Vzrůst nižší než minimální výška.
•    Vážné odchylky od pohlavního typu u samců.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku